Chytám úsměvy do velké igelitky.

Stromy otevřely svou náruč
.
.
a já se ráda nechala objímat.

je mi krásně, krásně, krásně
park pohlcenej nocí, skoro jako by nedýchal. zanechal v sobě ozvěny dne.
vedle sebe. společně. o nás dvou.
vytáhl mě na brusle. večerní projížďka s větrem ve vlasech. jeho náruč mi byla otevřená!
nádechy a výdechy noci.

ten večer bylo sv. Martina

--