Zapletený dny do stébel trávy
a zapletená něha. Někde u konečků prstů. Nebo taky ve víně, dost možná.
Noci už začaly vonět po létu.
Po tom mým pod oblohou z hvězd. Vyváleným v pampeliškách.
Slunce ukrajuje z noci. Nebojí se dýchat.
Jen já možná někdy ano.
Hořím. Horečkou. A létem.
Žádné komentáře:
Okomentovat