Člověk má před sebou, za sebou a vůbec, všude kolem sebe spoustu papírů (čti materiálů do školy), které se musí stihnout naučit za tři dny. Jenomže soustředěnost k tomuto (po)činu se nějak nedostavuje.
Jak je možné, že dokážete najít člověka, s kterým si tak moc rozumíte, koukáte na filmy, chodíte na víno, koncerty a divadla, rozumíte si v humoru, v knížkách, poezii... S kterým si rozumíte snad ve všem, ačkoliv vám to nepřipadá jako skutečnost, nemůžete tomu snad ani uvěřit.. Ale připadá vám, že takového člověka jste hledali snad věčnost. Jako by jste ho našli zázrakem. A přece se něco musí pokazit. (Ano, jako by opravdu se to krásný přátelství a souznění pokazit muselo) a vy o toho člověka zase rychle přijdete. Přijdete o něj mnohem rychleji, než když jste ho našli.
Kam se vlastně ztrácejí dobří kamarádi???
Klauni si umí dál vesele žonglovat,
chytat do úsměvů slunko, přestože
kostkovaný ráno
drobí do rukávů
slzy
Žádné komentáře:
Okomentovat