někdy člověk začíná třeba pětkrát odznova, a vrací se ke starýmu nicku (těžko říct z jakýho důvodu) a vzpomínky mi padají do klína, jako právě utržený korálky z tenký nitky, korálky z vlasů...někdy člověk začíná pořád dokola,možná i proto brzy bude můj blog přeměněn - - ale důležitý je vůbec nějak začít
mám chuť se celý dny procházet (sama), sehnout se pro kaštan u cesty, zahřát ho v dlani, a pak schovat do kapsy -
chodit od stromu ke stromu, vdechovat tu jedinečnou vůni právě spadlých listů,
a stejně je mi milo, podzim se na mě usmívá
Žádné komentáře:
Okomentovat