pondělí 14. prosince 2009

Jeden vzpomínkový, čajovnicko-podzimní

Chtěla bych se umět rozhodnout
nebo nepřemýšlet
Zmizet ve změti pocitů
rozplynout se
nebo skočit

Šípkový čaj s Tvou vůní a s vůní našeho podzimu.
Podzim poskládaný z korálků... takový je. S občasnou příchutí jednoho dlouhého objetí.

Objevuji podzim v černém čaji s mlékem. A taky v tónech. Těch mých...


Po večerech mi často vítr šeptá do ucha milá slova, co voní Tebou.
A i když slunce nesvítí, ve stínech se neutopím. Vím to.

A Tvé oči mi někdy řeknou mnohem víc. Už v nich umím číst.

Je mi krásně. Konvička černého čaje, vůně vonných tyčinek, unášena po proudu tiché melodie. V té čajovně...


Včerejší den byl krásně objímací.

2 komentáře:

  1. Však si to zasloužíš, oba si to zasloužíte... :-)

    a připomíná mi to, že ybch měl zajít do čajovny - třeba ve středu :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuju :o) Jó, taky bych měla zase zajít, to prostředí mi chybí.

    OdpovědětVymazat